|
| |
|
|
Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy
Vítková, Kateřina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práce Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy sleduje reakce prezidentů G. W. Bushe a Baracka Obamy a jejich administrativ na jednotlivé severokorejské jaderné testy uskutečněné v letech 2006, 2009 a 2013. Snaží se identifikovat podobnosti a rozdíly mezi uvedenými administrativami a prokázat tezi, že kroky přijaté Spojenými státy americkými za Baracka Obamy nebyly ve výsledku efektivnější než ty přijaté za jeho předchůdce. Práce se soustředí na časové období počínaje situací před prvním severokorejským jaderným testem do podzimu 2014. Metodologie zahrnuje kvalitativní přístup a komparaci. Reakce jsou pro větší přehlednost rozděleny do několika skupin: rétorika, promítnutí do strategických dokumentů, legislativa, ekonomické aspekty apod. V závěru práce konstatuje, že přestože se postoj administrativ George Bushe a Baracka Obamy vůči severokorejským jaderným testům v některých aspektech podobal, lze identifikovat řadu faktorů, které je zřetelně odlišují. Barack Obama kladl ve sledovaném období na Asii větší důraz a jeho postoj ke KLDR se jevil mnohem vyrovnanější. Přesto ale ani on kýžený průlom v jednání nepřinesl.
|
|
|
Přístup Bushovy administrativy k otázce iránského jaderného programu: od teorie k praxi
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Íránský jaderný program představuje problém již mnoho let. Ačkoliv režim v Teheránu formálně nepřiznal, že usiluje o vytvoření jaderné zbraně, a toto nařčení popírá, mezinárodní společenství z postupu íránské vlády usoudilo, že snaha získat jadernou zbraň je opravdu jejím cílem. Spojené státy americké zareagovaly na vývoj íránského programu a snažily se jej buď omezit, nebo zastavit úplně. Bushova administrativa nebyla v tomto ohledu výjimkou. Ač se v průběhu let 2001 - 2009 v přístupu k Teheránu mnohé změnilo, jaderný program nadále postupoval a dodnes představuje velké nebezpečí. Otázku, jak nejefektivněji přistupovat k režimu a docílit toho, aby Írán nukleární zbraň nezískal, si kladli nejen američtí politici, ale i badatelé, odborníci a analytici. Tato práce porovnává koncepty navrhované akademickou komunitou s reálnou politikou praktikovanou Bushovou administrativou a zjišťuje, že se oba postupy poměrně lišily. Zatímco převážná část akademiků doporučovala administrativě ustoupit od ekonomických sankcí a agresivní rétoriky operující s možností vojenského zásahu, americká vláda sankce proti režimu naopak zpřísňovala a dále zvažovala možnosti intervence. Jelikož Írán nadále pokračuje ve svém programu, dá se usoudit, že přístup nedosáhl zamýšlených výsledků. Přinesl ovšem alespoň dílčí pozitivní...
|
|
|
Comparative analysis of the United States foreign policy towards Iranian nuclear program and its potential terrorist implications during the presidencies of George W. Bush and Barack Obama (2001-2005/2012-2017)
Drozd, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá širším pochopením prezidentství obou politiků vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k Blízkovýchodní politice, konkrétně k problematice Íránu jakožto potenciální nukleární mocnosti. Hlavním zájmem diplomové práce je zjistit, které konkrétní okolnosti vedli Americkou vládu k přehodnocení její pozice v politice vůči Íránu, vzhledem ke změnám v oblasti bezpečnostních, ekonomických a zahraničně-politických zájmů Spojených Států. Bližší analýza ekonomických sankcí, válka v Sýrii a Iráku, změny politických elit v Iránu, hrozba izraelského útoku na klíčová Íránská nukleární zařízení vytvoří podporné argumenty na zodpovězení hlavní zkoumané otázky: Které aspekty a proč vedly ke změnám v Americké zahraniční politice vůči Íránskému nukleárního programu, v průběhu posledního desetiletí. První kapitola popisuje teoretický přehled, na jehož zákledě je vystavěn zbytek práce. Druhá kapitola poskytuje zkrácený přehled regionu MENA, popisujíc nejviditelnější faktory a záležitosti, jenž formovaly poslední léta druhé vlády Baracka Obamy. Třetí část se zabývá výzkumem Íránské pozice v rámci regionu MENA, její potenciálem a skutečností, jaké konkrétní kroky a možnosti by umožnili Americké vládě zvrátit rozšiřování Íránského vlivu. Další kapitola se zabývá otázkou nukleárního terorismu a jeho...
|
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
| |
|
|
Vliv mezinárodních sankcí na vývoj jaderného programu KLDR a Íránu
Bejbl, Daniel ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Bakalářská práce pojednává o účinnosti mezinárodních sankcí - ekonomických i jiných - které byly uvaleny vůči režimům v Íránu a KLDR jakožto prostředek k vytvoření nátlaku vůči těmto státům, aby zanechaly svých snah o vyvinutí vlastní jaderné zbraně. Zprvu se zabývá ukotvením institutu mezinárodních sankcí v mezinárodním právu a dále zkoumá zmíněné jednotlivé případy jejich použití. Dále je část práce věnována i Iránské jaderné dohodě, jakožto důležitému mezinárodnímu prostředku, který komplexně upravuje způsob kontroly íránského jaderného programu i povahu a podmínky zrušení uvalených sankcí. Závěrem je v práci posouzena i účinnost uvalených sankcí na základě posouzení obou případů, co do splnění cílů, kvůli kterým byly uvaleny a věnuje se i zkoumání důvodů proč byly v případě Íránu sankce účinné, kdežto v případě KLDR nikoliv.
|
|
| |
|
|
Negotiation analysis : nuclear negotiations with Iran
Hulvejová, Jana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Táto práca sa zaoberá témou konfliktu medzi USA a Iránom ohľadom iránskeho jadrového programu a možnosti jeho vyriešenia vyjednaním obojstranne prijateľnej finálnej dohody. Cieľom tejto práce je analyzovať, či medzi USA a Iránom existuje zóna možnej zhody o jadrovej otázke; a ak áno, aký rámec možných dohôd do nej spadá. Aby bolo možné určiť, či zóna možnej zhody existuje, práca využíva metódu analýzy vyjednávaní, ktorá určuje jednotlivé prvky analýzy ako základné záujmy strán, ich alternatívy k dojednanej dohode, prekážky dohody a návrh podoby dohody. Po vložení prvkov do grafickej štruktúry zobrazujúcej jednania, analýza zisťuje, že zóna možnej zhody medzi USA a Iránom o iránskom jadrovom programe existuje a finálna dohoda je možná. Avšak, prítomnosť veľkých potenciálnych prekážok dohody, ako sú silní domáci oponenti dohody na oboch stranách, komplikuje proces vyjednávania. Výsledky analýzy ukazujú, že prekonať prekážky a dosiahnuť obojstranne prijateľné riešenie je možné, ak obe strany znížia dôraz na svoju maximalistickú vyjednávaciu pozíciu, a namiesto toho sa zamerajú na svoje základné záujmy. Aby finálna dohoda vyhovela základným záujmom oboch strán, aktéri musia hľadať kompromisy v rámci jednotlivých bodov dohody, predovšetkým týkajúce sa technológie a transparentnosti jadrového programu, a...
|
|
| |
host ::
RSS.